Zákony by měly být přijímány ku prospěchu občanů

Domníval jsem se vždycky, že naši poslanci pečlivě váží, jaké zákony navrhují, přemýšlejí o tom, zda potenciální nový zákon změní status quo k lepšímu, jestli je v zájmu většiny a nediskriminuje neodůvodněně menšiny, zda nebude mít nežádoucí vedlejší efekty. Mýlil jsem se. Nejenže tato důležitá hlediska někteří poslanci nerespektují, naopak navrhují zákony, které nic nemění k lepšímu, všechno jen k horšímu, ve zdůvodnění návrhu se odvolávají na neexistující ustanovení mezinárodních úmluv a jiná, existující, návrh porušuje, stejně jako pošlapává ustanovení Listiny základních práv a svobod. 

Hovořím teď o návrhu šesti poslanců naší sněmovny, kteří se rozhodli změnit občanský zákoník, zákon o specifických zdravotních službách a zákon o matrice ne k obrazu občanů, které zastupují, ale k obrazu svému. Nevím, jestli důvodem jejich návrhu je skutečně snaha změnit něco, co je podle jejich laických představ odborně špatné, nebo snaha napodobit módní nápady některých zahraničních politiků, nebo prostě silou prosadit svůj ideologický postoj, který v odborně fundované diskusi nemůže obstát. Odborné diskusi se ostatně někdo pokusil zabránit, odborné společnosti dostaly na vyjádření k návrhu necelý jeden den.

Co vlastně poslanci navrhují? 

Navrhují například to, aby dárci pohlavních buněk nebyli anonymní, aby jejich osobní údaje byly dostupné, aby děti počaté asistovanou reprodukcí údaj o svém původu z asistované reprodukce měly zapsán v matrice. Zatím nepožadují, aby děti počaté z asistované reprodukce musely nosit na oděvu třeba modré nebo zelené hvězdičky a byly označovány třeba za bastardy. Zatím.

Jak svůj návrh zdůvodňují? 

Prvním motivem je tak zvaná „open identity“, kterou nejlépe charakterizovala paní poslankyně TOP 09 Nováková: „Já se prostě domnívám, že děti mají právo na to, aby znali své předky. Jestliže budeme podporovat tendence, že děti budou vržené do světa, aniž by věděly, po kom co mají, tak je to úplná tragédie. To je takový typ vykořenění, který vede k totalitě.“ Dodám jen, že ve zdůvodnění návrhu se jeho autoři, pokud jde o „open identity“ odkazují na mezinárodní Úmluvu o právech dítěte, která ovšem o „biologických“ rodičích ani o dárcích gamet vůbec nehovoří.

Druhým motivem je obava z jakéhosi „biologického incestu“. Tedy z toho, že by se hypoteticky mohly potkat děti jednoho dárce a zplodit dítě. Incest představuje společenské tabu, týká se však manželství nebo pohlavního styku. Rozhodně není příčinou nějaké „genetické degenerace“. Pokud dojde k výše uvedené situaci proto, že biologický otec není znám (a není to anonymní dárce), může se zvýšit pravděpodobnost výskytu recesivního genetického onemocnění. Dárci jsou ovšem na často se vyskytující genetická onemocnění vyšetřeni a použitím pohlavních buněk dárců se frekvence recesivních mutací v populaci naopak snižuje.

Co vlastně poslanci opravdu chtějí? 

Opět cituji poslankyni TOP 09 Novákovou: „Teď řeknu něco strašlivého. Já si vůbec nemyslím, že máme vynakládat obrovské úsilí na to, abychom dělali asistovanou reprodukci. My bychom měli vést populaci k tomu, že by měli mít lidé děti, když můžou.“

Prostě když nesouhlasím s nějakou léčebnou metodou, zakážu ji všem. Demokratické, ušlechtilé?

Citace: Sněmovní tisk č. 371/0, Zprávy iDnes ze dne 23.12.2014

Jak je to s mužskou plodností - článek v časopise Vesmír

Konečně jsem se dostal k tomu, abych napsal něco o mužské plodnosti do mého oblíbeného časopisu Vesmír. Když byl článek připraven k publikaci, došlo ke smutné události, zemřela významná osobnost asistované reprodukce, prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc., článek jsem proto věnoval jeho památce. 

Ve článku popisuji reálný stav mužské plodnosti, faktory, které ji ovlivňují, možnosti léčby a kritizuji některé fámy a stereotypy, o této problematice zveřejňované.

Doufám, že článek rozpoutá diskusi na téma mužské plodnosti a různá publikovaná klišé budou nahrazena seriózními zprávami o tom, jak se věci mají a jak je můžeme změnit k lepšímu.

Trávník P. Mužská (ne)plodnost. Polemika s posly špatných zpráv. Vesmír 2014;12:718-720

Pečlivý výběr spermií snižuje podíl vrozených vad

Lidské spermie ve skenovacím 

elektronovém mikroskopu

Mezi pracovníky zabývajícími se asistovanou reprodukcí je dostatečně známo, že zdrojem vývojových vad mohou být chromozomové aneuploidie, pocházející z vajíček, případně vznikající v průběhu prvních dělení v embryonálním vývoji. V loňském roce se objevily první práce [1], které pomocí analýzy spermií na mikročipech potvrzují náš již dříve publikovaný názor, že zdrojem chromozomových poruch mohou být i spermie [2]. Nicméně se ukazuje, že spermie mohou být kromě aneuploidií a strukturních vad zdrojem i vývojových vad, vznikajících jiným mechanizmem. Pokud k oplození použijeme metody asistované reprodukce, máme šanci výběrem spermií výskyt takto vzniklých vad snížit, jak prokázali francouzští autoři [3]. Povzbuzuje nás to k hledání ještě dokonalejších metod výběru spermií pro oplození, než máme dosud k dispozici (PICSI a IMSI).

1. A. Ferlin, C. Patassini, A. Garolla, A. Bottacin, M. Menegazzo, C. Foresta. Molecular karyotyping of human single sperm by array-comparative genomic hybridization. Human Reprod 2013 June; 28(S1):O-266
2. Tauwinklová G, Oráčová E, Trávník P, Veselá K, Hromadová L, Veselý J, Rybář R, Musilová P, Rubeš J: Věk muže negativně ovlivňuje podíl euploidních embryí v cyklech s PGS. Prakt Gyn 2009;13:207
3. Cassutoa NG, Hazouta A, Boureta D, Baletb R, Laruec L, Beniflad JL, Viote G. Low birth defects by deselecting abnormal spermatozoa before ICSI. RBM Online 2014; Jan 28(1):47–53

Trochu jiné téma, je Silvestr

Kontakt na restauraci

Dnes budu psát na téma zcela jiné, než obvykle, žádné odborné názory a komentáře. Je u nás doma zvykem obědvat na Silvestra v dobré restauraci, večer potom trávíme s přáteli nebo v rodinném kruhu doma. Tentokrát jsme na návrh naší Hanky zvolili na oběd restauraci Butcher's, kterou máme za humny a pro mne není neznámá, strávil jsem tam se svými spolupracovníky příjemný firemní večírek, kterým nám naši zaměstnavatelé poděkovali za celoroční práci. Takže jsme už, tentokrát v redukované sestavě, se ženou a naší Hankou přišli do restaurace pozitivně naladěni a dobrá nálada nám zůstala po celou dobu oběda. Jídlo bylo skvělé, i nápoje. Neobyčejně příjemná obsluha vyvolala pocit pohody, měl jsem pocit, že nejen u našeho rodinného kroužku. Dobrý začátek Silvestra.

Přeji všem čtenářům mého blogu dobrý rok 2014.

V. Kongres medicínského práva

Protože pracuji ve zdravotnictví a také působím jako soudní znalec, medicínské právo je pro mne důležitým „hraničním oborem“. Věnoval jsem proto pár dní času a nějaké peníze na svoji účast na kongresu. Vůdčím motivem kongresu bylo uplatnění nové právní normy, Občanského zákoníku, který nabývá účinnosti k 1.1.2014, ve zdravotnictví. Nebudu se zabývat podrobnostmi, odkazuji na web, jen musím konstatovat, že organizátoři svou roli zvládli výborně, přítomní soudci Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR a další řečníci hovořili zasvěceně a srozumitelně a účastníci z řad právníků i zdravotníků se v řadě věcí zorientovali. Potkal jsem se zde se spoustou zajímavých lidí.

Mohu jen doporučit kolegům lékařům i dalším zdravotníkům, aby věnovali pozornost svému právnímu vzdělávání, ať už je organizuje Společnost medicínského práva nebo Česká lékařská komora.

Hodnocení základního výzkumu

Dostal jsem se k řešení jedné situace související s posouzením výsledků výzkumného projektu. Protože už jsem posuzoval nespočet grantů i disertací a troufám si dobré vědecké dílo poznat, byl jsem konsternován postupem při hodnocení. Tady došlo k tomu, že skvělý výsledek výzkumného projektu, zakončeného získáním zásadních nových poznatků, publikovaných v prestižním mezinárodním časopise, byl vyhodnocen jen jako částečně splněný. Autorka totiž během řešení projektu zjistila, že naplánované pracovní etapy nevedou k cíli a postupovala jinou cestou a zásadním způsobem přispěla k objasnění důležitého biologického jevu, který byl předmětem projektu. Pro mne navýsost splněno, pro zadavatele, vyjádřeno dokonce v procentech (!), zhruba ze dvou třetin.

Poučení z toho plynoucí je důležité nejen pro zadavatele výzkumných projektů, ale i pro veřejnost, která se někdy domnívá, že výsledkem základního výzkumu je hotový lék, přístroj, nebo alespoň povinné potvrzení obecně uznávané „pravdy“.

Proto cituji: „základním výzkumem" se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi (Rámec společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací -2006/C 323/01. Úřední věstník Evropské unie. 30.12.2006)

A dodávám:  Už na střední škole nás učili, že ve vědě jde o to, poctivě hledat pravdu, ne za každou cenu potvrzovat určitou hypotézu nebo vžité představy. Plánování v základním výzkumu slouží k tomu, aby byly zajištěny materiální a personální prostředky pro výzkum, ne k tomu, aby byl předpovězen výsledek a ten pak za každou cenu potvrzen.

Snižuje se koncentrace spermií v mužské populaci?

Přednášky na 12. česko - slovenské konferenci reprodukční gynekologie a 23. celostátním sympoziu asistované reprodukce konaných 12.-13 listopadu 2013 v Brně mi připomněly, že se už nějakou dobu opakovaně vracím k problematice údajného snižování koncentrace spermií v mužské populaci. Až budu mít chvilku času navíc, napíšu o tom článek.

Zatím jen pár postřehů. Předně jsem před několika léty sám uvěřil mediální masáži na toto téma (viz moje vyjádření v již zmiňovaném článku ve Zdravotnických novinách). Potom jsem asi o rok později zpracovával přednášku, jejímž tématem byla analýza cca 6000 spermiogramů z mého mateřského pracoviště a s podivem jsem zjistil, že ač pacienti, které vyšetřujeme, jsou z párů s poruchou plodnosti, za 10 let v našem souboru k žádnému snížení parametrů nedošlo. Začal jsem pátrat v literatuře a nestačil jsem se divit.

Zaprvé proto, že řada vědeckých prací trend poklesu koncentrace spermií popírala a ty nebyly moc citované, zatímco práce propagující trend poklesu citované byly v hojné míře.

Zadruhé proto, že původní práce dánských autorů [1], která na údajný trend upozornila, odkazuje na publikace ze 30. a 40. let, kdy měla být koncentrace spermií kolem 100 milionů na mililitr i větší a tyto hodnoty zásadně ovlivnily křivku trendu v publikované práci. Přitom autoři nevzali na vědomí, že v té době nebyla ustálená metodika vyšetření spermiogramu a soubory i laboratoře pocházely z obtížně srovnatelného prostředí a jsou jen stěží srovnatelné se současnými výsledky.

Zatřetí proto, že soubory, které byly objektem metaanalýzy měly většinou malý počet probandů (polovina měla  7 až 50 vyšetření, z celkem 61 souborů jen 6 mělo 1000 a více vyšetření). Navíc zjištěné koncentrace se v různých publikacích ze stejného období lišily i dvojnásobně.

Začtvrté proto, že tato práce hovoří o dlouhodobém trendu a přitom změny koncentrace vypadají spíše tak, že začátkem 50. let došlo ke skokovému poklesu a následně hodnoty setrvávaly s výkyvy na obě strany v průměru stejné. Pokud ve 40. létech nedošlo ke katastrofě vedoucí k následnému skokovému snížení koncentrace spermií na celém světě, musíme spíše předpokládat, že rozdíly mezi počátečním obdobím vyšetřování koncentrace spermií a v současným stavem mají spíše metodologické příčiny.

Často se argumentuje tím, že Světová zdravotnická organizace neustále snižuje kritéria pro koncentraci spermií. Skutečnost je taková, že poprvé v Manuálu  [2] z roku 2010, podle kterého se nyní řídíme, byla stanovena minimální koncentrace spermií, při níž lze muže považovat za plodného na základě ověřených fakt z velkého souboru plodných mužů. Není tedy s čím srovnávat.

Ještě poznámka na konec – minulý týden jsem vyhodnotil koncentraci spermií v našem souboru za posledních 12 let (cca 11000 spermiogramů). Nezjistil jsem žádný trend poklesu, ale narazil jsem na jednu zajímavost. Velmi se liší výsledky spermiogramu v létě od zbytku roku, jsou podstatně nižší. To ostatně už bylo publikováno v řadě prací. Pokud někdo publikuje výsledky spermiogramu, měl by uvést mimo jiné, v které roční době vyšetřoval.

1. Carlsen E, Giwercman A, Keiding N, Skakkebaek NE. Evidence for decreasing quality of semen during past 50 years. BMJ. 1992 Sep 12;305(6854):609-13.

2. WHO laboratory manual for the examination and processing of human semen. 5th ed. 2010. World Health Organization. ISBN 9789241547789