Dostal jsem se k řešení jedné situace související s posouzením výsledků výzkumného projektu. Protože už jsem posuzoval nespočet grantů i disertací a troufám si dobré vědecké dílo poznat, byl jsem konsternován postupem při hodnocení. Tady došlo k tomu, že skvělý výsledek výzkumného projektu, zakončeného získáním zásadních nových poznatků, publikovaných v prestižním mezinárodním časopise, byl vyhodnocen jen jako částečně splněný. Autorka totiž během řešení projektu zjistila, že naplánované pracovní etapy nevedou k cíli a postupovala jinou cestou a zásadním způsobem přispěla k objasnění důležitého biologického jevu, který byl předmětem projektu. Pro mne navýsost splněno, pro zadavatele, vyjádřeno dokonce v procentech (!), zhruba ze dvou třetin.
Poučení z toho plynoucí je důležité nejen pro zadavatele výzkumných projektů, ale i pro veřejnost, která se někdy domnívá, že výsledkem základního výzkumu je hotový lék, přístroj, nebo alespoň povinné potvrzení obecně uznávané „pravdy“.
Proto cituji: „základním výzkumem" se rozumí experimentální a teoretická práce vynakládaná zásadně za účelem získání nových vědomostí o základních principech jevů nebo pozorovatelných skutečností, která není primárně zaměřena na uplatnění nebo využití v praxi (Rámec společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací -2006/C 323/01. Úřední věstník Evropské unie. 30.12.2006)
A dodávám: Už na střední škole nás učili, že ve vědě jde o to, poctivě hledat pravdu, ne za každou cenu potvrzovat určitou hypotézu nebo vžité představy. Plánování v základním výzkumu slouží k tomu, aby byly zajištěny materiální a personální prostředky pro výzkum, ne k tomu, aby byl předpovězen výsledek a ten pak za každou cenu potvrzen.
Žádné komentáře:
Okomentovat